Přerovská kuželna oslaví pětatřicetileté výročí

09.09.2008 10:13

Přerovská kuželna oslaví pětatřicetileté výročí

Přerov - Kuželkáři Spartaku Přerov v letošním roce vzpomenou již 35. výročí zprovoznění šestidráhové kuželny s automatickými stavěči kuželek s asfaltovým povrchem drah. Byla teprve druhá v bývalém Československu – první byla v Bratislavě v roce 1962.

Autor:
Jiří Vidlička

Díky velkému pochopení výboru TJ Spartaku Přerov, zejména hlavnímu iniciátorovi Františku Pivodovi, městských, okresních a ústředních orgánů a národnímu podniku Přerovské strojírny se začala kuželna stavět na podzim roku 1969 přípravou staveniště a vykopáním základů.

Po tři a půlletém úsilí 9. května 1973 stavaři předali kuželnu do užívání nejen oddílu, ale i široké veřejnosti. Konečná suma, která byla potřeba na výstavbu kuželny, činila 3 493 000 korun. Jen automatické stavěče kuželek značky Schmidt stály 875 765 korun.

Na výstavbě si padesát tisíc hodin odpracovali brigádníci a pod vedením Vladimíra Sedláčka se na výstavbě nejvíce podíleli Antonín Sedláček, Oldřich Kylhof, Miroslav Schmidt, Josef Rýček, Rudolf Kavalír, Jaroslav Blaťák st., Jiří Vidlička, Vilém Ondryáš, Ladislav Skřivánek, Ladislav Petřivalský, Jiří Ševčík, Štěpán Převrátil a Zdeněk Jurečka – ti také obdrželi Čestné uznání a odznak Budovatel města Přerova.

Za 35 let došlo k řadě úprav a rekonstrukcí. První podstatnou rekonstrukci provedli řemeslníci v roce 1980. Zlikvidovali asfaltové dráhy a položili nový saduritový povrch zelené barvy a současně s tím zrekonstruovali i rozběžiště – vlastní hrací prostor hráče.

Ve druhé polovině devadesátých let minulého století se rekonstruovalo znovu. Zedníci obestavěli vstupní schodiště z restaurační části ke drahám, šatnám a celého zázemí sportovní části. Rovněž byla provedena generální oprava více jak dvacet let starých automatických stavěčů kuželek.

Po povodních v roce 1997 se provizorně opravily saduritové dráhy, rozběžiště a vše, co bylo povodněmi zničeno.

Druhá podstatná rekonstrukce byla v roce 1999. Likvidovaly se saduritové dráhy a instalovaly se nové segmenty – skládané deskové dráhy, včetně bočních žlábků na chybné hody.

Třetí podstatnou změnu provedli řemeslníci v roce 2001, instalovali totiž nové automatické stavěče kuželek značky Funk včetně tiskáren (tzv. sámošek) a v roce 2006 se začalo hrát s novým typem kuželek, s tzv. baculkami.

Na počátku nového století byla provedena zcela zásadní rekonstrukce sociálního zařízení pro závodníky.

Samozřejmě za ta léta si v letních přestávkách v soutěžích brigádníci odpracovali tisíce hodin. Brigádníci byli především z řad členů klubu a jejich práce spočívala hlavně v tom, že opravovali drobnější nedostaky (úpravy dopadliště, malování atd.).

Za uplynulých 35 let se za bezproblémového provozu vystřídalo šest správců kuželny – Štěpán Převrátil (1973 – 1979), Vilém Ondryáš (1980 – 1986), René Fridrich (8/1986 – 4/1987), Josef Novák (1987 – 1991) a na počátku 90 let Zdeněk Opravil, kterého na podzim 1999 vystřídal Roman Goldemund, jež kuželně šéfuje dodnes.

Zajímavostí je, že shodou okolností se i v čele oddílu vystřídalo šest předsedů oddílu – Rudolf Kavalír, Vladimír Sedláček st., Jiří Koníř, Josef Šmíd, Jiří Vidlička a od roku 1998 dodnes je předsedou Vladimír Sedláček.

Kuželkářský oddíl měl zastoupení i ve vyšších tělovýchovných orgánech. V TJ Spartak Přerov byl Václav Kosmák (1972 – 1989), v 70. letech Vladimír Raček, v 90. letech Jiří Vidlička a v současné době je místopředsedou výkonného výboru Vladimír Sedláček.

V krajském kuželkářském svazu pracovali Vladimír Raček (předseda), Antonín Sedláček, Karel Kopřiva a v plénu Jiří Vidlička. V nejvyšším, celostátním kuželkářském svazu pracoval Antonín Sedláček a v novém tisíciletí Lenka Matyášová a v komisi rozhodčích Růžena Navrátilová.

Za ta dlouhá léta byla na kuželně řada sportovních akcí včetně nejvýznamnějších mistrovství Evropy, Světový a Evropský pohár, mezistátní utkání, mistrovství Československa, později České republiky jednotlivců, krajské přebory a vlastní mistrovské soutěže od okresního přeboru až po první ligu.

Vůbec první a nejvýznamnější akcí bylo již deset dní po otevření kuželny třetí mistrovství Evropy juniorů (19. - 25. května 1973) za účasti reprezentačních družstev juniorů a juniorek z dvanácti států.

Bylo to vůbec první sportovní mistrovství Evropy v historii města a jeho pořadatelem byl TJ Spartak Přerov.

Na vysoké úrovni organizační přípravy ME se z TJ Spartak obětavě podíleli Ing. Jaroslav Bartoš (předseda TJ), František Pivoda (druhý místopředseda organizačního výboru), Stanislav Janoušek (sekretář OV), Milan Štafl (hospodář OV ME), Vladimír Sedláček st. (předseda organizační komise) a Jiří Vidlička (předseda propagační komise).

Následovaly další významné sportovní akce - Světový pohár družstev (dříve PMEZ), Evropský pohár (dříve Dunajský pohár), semifinále Světového poháru 1975, finále SP 1976, semifinále a finále SP 2003, Evropský pohár 1980, semifinále a finále EP 2002.

Dále mezistátní utkání ČSSR - Jugoslavie (1974), ČSSR - NDR (1979), ČSFR - Maďarsko (1990), Česká republika - Slovenská republika (2002) a utkání juniorů ČR - SR (2006).

V letech 1982 a 2002 Mezinárodní mistrovství Evropy USIC železničářů. Dále se na kuželně Spartaku uskutečnilo třináct mistrovství Československa a České republiky jednotlivců ve všech kategoriích od žactva přes dorostenecké a juniorské kategorie a samozřejmě až po kategorie mužů a žen.

Téměř každý rok se hrál v Přerově jeden z turnajů dvanácti ročníků Poháru mladých nadějí vždy za účasti téměř devadesáti chlapců a děvčat.

V roce 2005 Vánoční turnaj krajských družstev dorostu. Rovněž se v Přerově konala řada kontrolních startů reprezentantů České republiky a naposledy to bylo v letošním roce v kategorii mužů a žen, juniorů a juniorek, dorostenců a dorostenek.

V roce 2004 byl Spartak pořadatelem mistrovství republiky nevidomých a v roce 2007 se v Přerově hrálo finále prvního mistrovství ČR neregistrovaných. Agilní kuželkářský oddíl zorganizoval i mimořádné akce v rámci některých výročí nejen oddílu ale i okresu.

V roce 1981 při příležitosti čtyřiceti let kuželkářského sportu v okrese mimo jiné i přátelské utkání mužů a žen Spartaku Přerov s reprezentanty ČSSR, v roce 1993 - dvacet let kuželny, utkání mužů a žen Spartaku s mistrem ligy Zbrojovkou Vsetín a v roce 2003 - třicet let kuželny, utkání mužů Spartak Přerov - Bennewitz (Německo) a reprezentačního výběru České republiky.

V Přerově se uskutečnila i řada turnajů o Pohár Přerovského povstání, o Pohár Spartaku Přerov, již 16. ročníků Memoriál Rostislava Maiera dvojic, několik ročníků O Pohár VHJ ČKD Praha a finále i semifinále odborářských krajských a celostátních turnajů.

V neposlední řadě se hraje již několik desetiletí Přerovská liga neregistrovaných, dříve odborářská liga.

Vybudování kuželny bylo významným mezníkem v činnosti oddílu. Vzniklo vůbec první družstvo dorostenců a dorostenek. Prakticky do roku 1973 měl oddíl jen mužskou základnu s třemi až čtyřmi družstvy.

V roce 1973 až sloučením s Lokomotivou Přerov bylo v oddíle družstvo žen, ale již v následujícím roce došlo k rozšíření členské základny a prakticky od roku 1974 měl oddíl dvě družstva žen.

V mládežnických kategoriích první medaile, a to hned ty nejvyšší, vybojovali dorostenci Spartaku Přerov v roce 1980, když zvítězili v krajském přeboru a stali se mistry ČSR a ČSSR. Tituly vybojovali v sestavě Ladislav Hruška, Jiří Pospíšilík, Vladimír Sedláček a Ladislav Skřivánek.

Dorostenky Spartaku Přerov zvítězily šestkrát v krajském přeboru, dvakrát se staly mistryněmi České republiky, jednou mistryněmi Československa a jedenkrát vybojovaly bronzové medaile. Základ družstva tvořilo trio H. Goldemundová - Librontová, I. Sedláková - Vlčková a J. Vičíková - Vidličková.

V roce 1997 postoupily dorostenky do již vytvořené dlouhodobé soutěže - první dorostenecké ligy, kde hrály dvě sezony. Základní osou družstva byly Kateřina Franková, Zuzana Pěchová a dále H. Matyášová, Čagánková, Dudová a Petrová.

Družstvo žen Spartaku Přerov vůbec první medaili vybojovalo již v roce 1975, a to bronzovou. Do roku 1986, než byla vytvořena dlouhodobá soutěž - první liga, vybojovalo dvanáct titulů Krajský přeborník.

Na mistrovství ČSSR a ČSR získalo celkem 24 medailí. První mistrovské body vybojovaly H. Konířová, R. Navrátilová - Venclíková, D. Mrázková - Sedláčková, B. Petříková, J. Čtvtníčková - Svobodová a J. Horáková.

Ženy se čtyřikrát staly mistryněmi Československa a sedmkrát mistryněmi České republiky (do rozdělení Československa se hrálo mistrovství ČSSR, ČR a SR). V roce 1988 postoupily do první ligy a za celou svou dobu nepřetržitého působení byly v roce 1994 mistryněmi České republiky.

Vybojovaly čtyři stříbrné medaile (1993, 1996, 1999, 2002) a jednu bronzovou (2006). Třikrát startovaly ve Světovém poháru a v roce 1982 obsadily třetí místo, osmkrát startovaly v Evropském poháru, v roce 1981 vybojovaly výbornou druhou příčku a dvakrát byly čtvrté.

Naposled v roce 2002 v Přerově v sestavě D. Bernátová, J. Čtvrtníčková, H. Goldemundová, M. Janulíková, L. Matyášová, Z. Pěchová, I. Sedláková a J. Vičíková pod vedením J. Čtvrtníčka.

V uplynulém ročníku první ligy hrálo družstvo v sestavě M. Sedláčková, Z. Pěchová, K. Strouhalová, D. Mrázková, G. Novotná, I. Sedláková, K. Katzerová a Z. Uhlířová.

Rezervní tým žen Spartaku Přerov ve druhé lize vybojoval několik medailových umístění, ale bohužel v roce 2007 sestoupil do třetí ligy. První družstvo mužů Spartaku v době zahájení provozu kuželny hrálo Českou národní ligu, v roce 1976 navázalo na třináctiletou éru prvoligové účasti Spartaku a postoupilo do první ligy, kde hrálo až do roku 1981.

Sestava: J. Ševčík, L. Skřivánek, K. Kopřiva, V. Ondryáš, J. Vidlička, J. Koníř, J. Pěcha, M. Goldemund, Z. Hýbl, P. Maier, J. Šmíd a J. Hoferek.

Dále muži hráli první ligu sezonu 1995-1996 a po sestupu se opět vrátili do první ligy až v roce 2002, kde hrají doposud. Sestava: R. Goldemund, V. Mazur, P. Maier, Vl. Mánek, D. Matyáš, V. Bělíček, K. Ustohal a dále J. Staněk, M. Kanda, J. Divila st., J. Kudela.

Významného úspěchu dosáhli muži v letošním roce ziskem stříbrných medailí v Poháru České kuželkářské asociace.

Nesmíme však zapomenout na záslužnou práci trenérů, kterých se vystřídala celá řada, např. L. Petřivalský, Vl. Sedláček, Vl. Šindlerová, H. Konířová, R. Maier, T. Lindner, V. Ondryáš, R. Navrátilová, M. Navrátil, J. Kryl st., D. Mrázková, L. Matyášová, J. Vičíková, J. Čvrtníček, J. Pěcha, A. Mikl, Ing. Vl. Sedláček, D. Bernátová a manželé Jaruška a Jiří Hájkovi.

V oddíle je v současné době šest aktivních rozhodčích - s první třídou J. Vidlička a R. Navrátilová, dvojku mají J. Divila st., Ing.Vl. Sedláček, R. Goldemund a J. Kryl.

V současné době má oddíl tři družstva mužů - v první a třetí lize a v krajském přeboru a dvě družstva žen v první a třetí lize a jeden tým dorostu.

Rovněž výborných výsledků bylo dosaženo v soutěži jednotlivců. Nejúspěšnější byla od svého příchodu z Kolína H. Konířová, která v dresu Spartaku Přerov vybojovala osm medailí na mistrovství ČSSR a ČSR.

Třikrát byla mistryní ČSR (1978, 1979, 1982) a v roce 1978 se stala mistryní ČSSR.V disciplíně na 120 hodů sdružených získala titul mistryně České republiky v roce 2004 H. Goldemundová a stříbro o rok později vybojovala M. Sedláčková, která má ještě bronzovou medaili z mistrovství ČR (1993) a stříbro z mistrovství Moravy.

Titul mistryně ČR (1994) ukořistila D. Mrázková a v témže roce ještě získala bronz z mistrovství Moravy. V kategorii mužů byl nejúspěšnější J. Ševčík, který byl jednou mistrem ČSSR, dvakrát mistrem ČR (1975, 1978) a získal celkem šest medailí z mistrovství ČSSR a ČSR, vše na 200 hodů sdružených (hs).

V disciplině na 120 hs hráči Spartaku zatím na medaile nedosáhli. Rovněž vynikajících výsledků bylo dosaženo v juniorské kategorii.

Mistryní ČSSR se staly P. Vidličková (1986), M. Sedláčková (1989), stříbro: H. Goldemundová - Librontová (1990), Vl. Bělíček (na MČR 2008), bronz: R. Navrátilová - Venclíková a J. Sitta (oba v r. 1989), D. Matyáš (2007).

Mistryněmi ČSR byly R. Venclíková (1981), J. Čvrtníčková (1982), M. Sedláčková (1989) a bronzové medaile vybojovali P. Vidličková a P. Maier. Dorostenky a dorostenci získali řadu medailí na mistrovství ČSSR, ČSR a ČR.

Titul mistryně ČSSR vybojovala I. Sedláková - Vlčková (1987) a v letošním roce (ČR) K. Katzerová. Stříbrnou medaili získal v roce 1978 M. Navrátil. Mistryní ČSR se v roce 1988 stala H. Librontová, stříbro vybojovala Antonie Sedláčková (1975, 1976) a bronz D. Sedláčková (1974, 1975), M. Ondryáš (1975) a M. Navrátil (1978).

V kategori žactva byla úspěšná J. Studeníková, která se v 11. ročníku (2007) Poháru mladých nadějí probojovala do finále, kde byla čtvrtá a celkově jedenáctá.

V reprezentaci Československa byla Hana Konířová, která reprezentovala víc jak čtyřicetkrát v letech 1964 - 1982. Byla mistryní světa jednotlivců (1974), získala stříbrné medaile v soutěži družstev (1968, 1982) a bronzovou medaili ve dvojicích (1980).

Dagmar Mrázková - Sedláčková byla mistryní Evropy juniorek a má zlatou medaili ze soutěže družstev (1979); několik let reprezentovala jak v kategorii juniorek, tak i žen.

Zlatou medaili a titul mistryně světa juniorek získala Zuzana Pěchová v roce 2001. Stříbrnou medaili z mistrovství světa družstev žen (1982) má Růžena Navrátilová - Venclíková.

Hana Goldemundová - Librontová získala stříbrnou medaili z mistrovství světa družstev juniorek (1993) a v roce 1996 reprezentovala na MS družstev, když vybojovaly sedmé místo.

Její spoluhráčkou byla i Michaela Sedláčková. Československo jedenáct let reprezentoval Jiří Ševčík. Sehrál osmatřicet mezistátních utkání a v roce 1976 startoval za družstvo Evropy v Německu.

Na mistrovství světa 1976 obsadil čtvrté místo (kdyby se uděloval titul samostatně i za dorážku, tak by byl mistrem světa), a ještě startoval na MS v Bukurešti 1966 a naME v Maďarsku 1964 (9. místo). Na mistrovství světa juniorů (1989) byl Josef Sitta ve dvojicích čtvrtý a v jednotlivcích šestý.

V letošním roce startovali na mistrovství světa juniorů Vlastimil Bělíček a Dalibor Matyáš (6. místo v soutěži družstev).

V posledních letech byli nebo jsou v seniorské reprezentaci R. Goldemund, Z. Pěchová, M. Sedláčková a H. Goldemundová, která je držitelkou Českého rekordu na 2x120 hodů sdružených (hs) s 1165 body (2004).

Do toho ještě vyrovnala Český rekord na 100 hs (524) a byla první v České republice, kdo překonal hranici 600 bodů na 120 hodů sdružených. Držitelem českého rekordu na 120 hs je Jiří Staněk výkonem 687 bodů, kterého dosáhl 20. ledna 2007 v Přerově.

Goldemund byl spoludržitelem Českého rekordu družstev (3700) na 120 hs z mistrovství světa 2004, který však překonala Moravská Slavia Brno 3738 (2006).

Kuželkářský sport má v Přerově dlouholetou tradici a jeho skromní a poctiví vyznavači dosáhli řady již zmíněných úspěchů jak na poli sportovním, tak i v organizování významných akcí a také v činnosti brigádnické.

 

 

Všechna práva vyhrazena mně a všem které mám rád. A že jich zas až tolik není.

Vytvořte si web zdarma!Webnode