70 LET KUŽELKÁŘSKÉHO SPORTU

V PŘEROVSKÉM REGIONU

Kuželkářský sport v Přerovském regionu v lednu příštího roku vzpomene 70. výročí svého vzniku. Datuje se od doby, kdy "hra v kuželky" přechází na sportovní bázi a kdy vznikají první sportovní organizace. U nás se hra v kuželky rozšířila již v 19. století a potom zejména po první světové válce v kuželkářských kroužcích, které mezi sebou soutěžily. Ale ještě se napřed vraťme k historii společenské hry v kuželky.
                                                                                                         
Z historie.
 
 První písemné doklady o apolečenské hře v kuželky pocházejí ze starého Řecka. O hře se zmiňuje již v 8.století př.n.l. řecký pěvec - básník Homér. Učený český historik P. Galasius Dobner se zmiňuje ve svém díle " Monumenta historica Bohemica" o tom, že král Přemysl Otakar II zakazoval hrá kuželky. Z jiných historických pramenů se dovídáme, že rovněž Karel IV nebyl kuželkám nakloněn, protože zakázal hru v kuželky a v kostky. V našem písemnictví zejména v beletrii jsou dokady, že hra v kuželky byla v Čechách, na Moravě a i na Slovensku velmi oblíbena a rozšířena ve všech vrstvách obyvatelstva měst a venkova. O hře v kuželky se ve svých dílech zmiňují Václav Beneš Třebízský, Karolina Světlá, Jan Neruda, Ivan Olbracht, Karel Václav Rais, Božena Němcová, Jaroslav Vrchlický, K.M. Čapek - Chod a jiní. 
Hra v kuželky byla zábavou prostého lidu měst a venkova a kratochvíl urozených pánů. Posléze se však společenských her v kuželky ujali či zmocnili majitelé hostinců ve městě a na venkově ke zvýšení návštěvnosti svých živností. Teprve v 19 a zejména ve 20. století kdy byly kuželníky - jak se tehdy nazývaly - stavěny i tělovýchovnými útvary a kdy družstva těchto útvarů mezi sebou soutěžila, začaly se sdružovat a mezi sebou soutěžit i stálí hosté hostinců. 
Tak vznikaly první kuželkářské kroužky, které však neměly většinou žádné spolkové stanovy a jejich soutěže, turnaje apod. nebyly řízeny žádným jiným orgánem, který by jejich činnost organizoval. Proto neexistovaly žádné jednotné řády a pravidla pro pořádání soutěží, tak se proto hrály různé několikahodové discipliny. Společenských byla celá řada - např. alager, bank, honér, domečky, letecká maturita, násobilky, rohová, sokolská, tisícová, od sta apod., které se však hrály jen v rámci kuželkářských kroužků. 
 
Vznik organizovaného kuželkářského sportu.
 
Kuželkářský sport má všeobecně svého předchůdce ve společenských hrách a turnajích organizovaných kuželkářskými kroužky. A právě jeden takový turnaj " O stříbrnou kuželku města Prahy " dal v roce 1936 podnět vzniku Asociace československého sportu kuželkářského (AČSK). Ustavující schůze se konala 11. ledna 1937 a po předložení Stanov byla AČSK dne 21. ledna 1937 přijata za mimořádného člena Československého všeobecného výboru a tento den - 21.1.1937 - se označuje jako oficionální datum vzniku kuželkářského sportu v Československu. 
V následujícím roce vznikly zemské svazy v Čechách (Praha), na Moravě (Brno) a na Slovensku (Bratislava). Bohužel došlo však k okupaci Československa fašistickým Německem a hned také následovalo zrušení jak AČSK tak i zemských svazů, ale vznikl Svaz českých kuželkářů jako protiváha Německého svazu v protektorátu. 
Po skončení druhé světové války byla v říjnu 1946 ustavena Československá asociace kuželkářského sportu se sídlem v Praze a do nově vzniklé asociace byl mimo jiné zvolen i Přerovák Jan Černohlávek. 
Za uplynulé období došlo k různým organizačním změnám ( župní svaz, kuželkářské sekce, svazy atd.) mezníky byla m.j. i nové územní rozdělení krajů, okresů v roce 1960 a rozdělení Českoaslovenska v roce 1993. V oučasné době je vrcholným orgánem Česká kuželkářská asociace (ČKA), krajské a okresní kuželkářské svazy.        
           
Vznik a vývoj kuželkářského sportu na Přerovsku.
 
Vznik kuželkářského sportu na Přerovsku se datuje do 40 let minulého století, kdy na zákrok německých okupantů dochází k likvidaci FDTJ a rozpuštění Sokola. Kuželny v té době již byly, nebo byly budovány u restaurací jako soukromé. Začaly vznikat kuželkářské kroužky, později kluby, které se postupně zařazovaly do žup a svazů. Tak tomu bylo i v okrese Přerov a základ kuželkářského sportu na Přerovsku tvořil první kuželkářský klub Loučka U Hrabálků, který vlastně vytvořil přípravný výbor pro vznik Hanácké župy kuželkářů v čele Antonínem Formánkem, Františkem Valčíkem a dalšími.
Ustavující schůze Hanácké župy se sídlem v Přerově se konala v neděli 12. dubna 1941 v hotelu Přerov. Do župního svazu byli zvoleni předseda župy A. Formánek, dále H. Čečetka, K. Starý, F. Valčík, A. Sasinová, J. Falešník, V. Matula, B. Sagan, V. Rosller a J. Dreiseitl.  Za celých 70 let byli v čele okresních kuželkářských organizacích mimo již zmíněného A. Formánka v dalších letech L. Balada, F. Tesař, V. Valouch, L. Petřivalský, A. Hanzlík, Zd. Richter a od roku 1970 dosud je předsedou Jiří Vidlička.
Zřízením župy byl dán základ k pořádání soutěží a ke vzniku dalších kuželkářských klubů a k 15.3. 1941 bylo registrováno již 90 členů. K činným klubům KK Loučka, KK Přerov, VTS Aero, KK Kamarádi, KK  Kadeřníci  vznikaly  postupně další Optika, Lověšice, KO Sokol - později Stadion, KK KSBVC (Kamarádský svaz bývylých vojáků), Testu, Savoš, Okřídlené kolo, Lešetín atd. - např. v roce 1948 bylo v činnosti již 17 klubů. Dokonce již v roce 1942 byla vytvořena první čtyři družstva žen - KK Moravan a KK Lípa v Lipníku n/Bečvou, KK Strojvůdci a KK Loučka v Přerově. Za zajímavost jistě stojí   p ř e h l e d   kuželen, kde se v okrese hrálo závodně. U Horáků - později U Gremliců, kde byla první asfaltová kuželna, U Skoupilů - restaurace Lešetín (U mrtvoly), Národně socialistický dům v ul. Boženy Němcovů, U Hrabálků, U Zábojů a U Ondrušků v Dluhonicích, v Lověšicích, v Lipníku n/B v Nadsklepí, U Mádrů, U Vybírala, v Hranicích na Srřželnici, později v Přerově Dělnický dům na Šířavě (1955) a další na kterých se hrálo soukromě.           
Na počátku padesátých let došlo ke sloučení kuželkářských kroužků a v činnosti byly oddíly Sokol Přerovské strojírny - později Spartak Přerov, Sokol Doprava Přerov - poději Lokomotiva Přerov, SNB Přerov - později RH Přerov (zanikl v roce 1956), Sokol Újezdec a Sokol Dluhonice (oba zanikly v roce 1953) a Sokol Meopta Přerov později TJ Meochema Přerov. Na přelomu 50 a 60 let byl v činnosti krátkou dobu Sokol Předmostí, který hrál okresní přebor na jednodráhové kuželně. Ke konci padesátých let byly v činnosti tři oddíly Spartak Přerov, TJ Meochema Přerov, Lokomotiva Přerov a po územním rozdělení krajů a okresů v roce 1960 přibyly oddíly Sigma Hranice a Spartak Lipník n/B.
TJ  MEOCHEMA PŘEROV vznikl koncem roku 1952 sloučením několika kuželkářských kroužků a do roku 1955  hrál na kuželně U Gremliců. Díky hlavnímu výboru Sokola Meopta Přerov, odborové organizaci a hospodářskému vedení n.p. Meopta Přerov zahájili v červnu 1953 kuželkáři výstavbu dvoudráhové asfaltové kuželny vč. šaten v Dělnickém domě na Šířavě. Po necelých 20 měsících usilovné práce 13. února 1955 slavnostně uvedli kuželnu do provozu. Činnost na kuželně byla až do prosince 1969 kdy došlo k demolici Dělnického domu a tím samozřejmně i kuželny. Družstvo mužů po celou dobu své činnosti patřilo k nejlepším oddílům krajského přeboru - v roce 1958 vybojovalo družstvo titul  přeborníka kraje a jednu sezonu startoval ve druhé lize.R. Kavalír byl krajským přeborníkem, družstvo dorostenců vyhrálo krajský přebor a startovalo na mistrovství Československa. V roce 1971 došlo ke sloučení se Spartakem Přerov.  
TJ LOKOMOTIVA PŘEROV  byla založena v roce 1953 sloučením kroužků - klubů Šířava, Okřídlené kolo, Strojvůdci a Modrý šíp. Oddíl svou činnost provozoval na kuželně u Gremliců. Družstvo mužů patřilo řadu let mezi kvalitní celky krajského přeboru - v roce 1959 se stali přeborníky kraje a tři sezony hráli druhou ligu. Prim v oddíle ale hrálo družstvo žen, které bylo ustaveno v roce 1957 a již za dva roky se staly přebornicemi kraje a získaly titul mistryně republiky a poté následovalo dalších sedm titulů mistr republiky šestičlenných ( 5 krát) a tříčlenných družstev ( 3 krát) jejichž základní kostru tvořily V. Šindlerová, L. Krejčířová a L. Jurečková. Nejlepší hráčkou Lokomotivy byla Vlasta Šindlerová dvojnásobná mistryně světa. První titul vybojoval již v roce 1962 (v Bratislavě) a  to hrála kuželky teprve pátým rokem a druhý titul vybojovala v roce 1966 (Bukurešť). V roce 1973 přešli členové oddílu Spartaku Přerov.  
Oba dva tyto oddíly zanikly sloučením se Spartakem Přerov na počátku sedmdesátých let minulého století a v současné době jsou v Přerovském reginu tři oddíly KK Hranice, KK Lipník n/B a Spartak Přerov.  
KK HRANICE, dříve Sigma Hranice vznikl v roce 1949 při TJ Sokol Hranice a svá mistrovská utkání až do roku 1954 hrál na kuželnách v Lipníku n/B a v Přerově. Díky velkému pochopení vedení závodu Sigma Hranice a za účinné pomoci stavitele pana Robla byla vybudovaná dvoudráhová kuželna, která byla uvedena do provozu 28. března 1954.V dalších letech došlo vlastními silami k rozšíření sociálního zařízení, šaten, klubovny, realizována modernizace drah a vybudovámí automatických stavěčů kuželek. 
Od šedesátých let minulého století hrálo družstvo mužů krajský přebor a v roce 1986 vybojovalo titul krajský přeborník ale z ekonomických a technických důvodů nepostoupili do vyšší ligové soutěže, protože nemají čtyřdráhovou kuželnu, která je nutná pro ligové soutěže. V posledních letech se dařilo v práci s mládeži - družstvo dorostenců hraje od roku 2008 druhou respektive první dorosteneckou ligu (od nového ročníku dochází k organizačním změnám - převedeno na krajské svazy) a v Poháru mladých nadějí slavili úspěch v kategorii žactva Petr Pavelka 4. místo (2007) a Dominika Vinklarová 6. místo (2010). V současné době hraje první družstvo mužů v SM divizi a béčko meziokresní přebor (Přerov, Vsetín, Nový Jičín) a již zmíněné družstvo dorostenců.
KK LIPNÍK n/Bečvou. Organizovaný kuželkářský sport se v Lipníku n/B datuje od roku 1941 v klubech KK Moravan a KK Lípa, na přelomu 40 a 50 let již pod jednou hlavičkou SOLO a d roku 1963 po třicet let jako VLS (Vojenské lesy a statky) a od 90 let minulého století KK (Kuželkářský klub). Členové oddílu odpracovali tisíce brigádnických hodin na svém sportovním zařízení - dráhy, automatické stavěče - a sociálním zařízení.       
K nejúspěšnějším závodníkům patřili V. Zeiner a R. Lacyk, kteří několikrát startovali za krajské družstvo a V, Zeiner byl v roce 1959 krajský přeborník. Řadu let patřili lipenští muži k předním celkům krajského přeboru a vybojovali si i právo postupu do vyšší soutěže, ale z ekonomických důvodů nepostoupili - prostě tak jako Hranice nemají čtyřdráhovou kuželnu nutnou pro ligové soutěže. V současné době patří první družstvo mužů k předním celků krajského přeboru, druhé družstvo hraje rovněž krajský přebor a céčko meziokersní přebor. V minulé sezoně však bohužel bez družstva dorostenců. V  posledních letech se dařilo některým hráčům probojovat v jednotlivcích krajského mistrovství na mistrovství ČR, ale bez medailového umístění, mezi nimi je nejúspěšnější Jitka Szczyrbová, která má již několik startů na mistrovství ČR vč. finalových umístění.  
SPARTAK PŘEROV  vznikl v roce 1951 a svou činnost provozoval na kuželně Restaurace "Lešetín", mimo prvního družstva mužů, které od postupu do první ligy (1958) hrálo mistrovská utkání nejdříve na čtyřdráze v Olomouci (na zimním stadionu) a později na čtyřdráhové kuželně Zbrojovky Vsetín. Muži Spartaku Přerov v letech 1953 až 1956 byli přeborníky kraje a až na čtvrtý pokus v roce 1956 zvítězili v kvalifikaci a postoupili do druhé ligy. Poporvé postoupii do první ligy již v roce 1958 a prakticky bez přerušení až dodnes hráli v některých z ligových soutěží. Po vybudování nové šestidráhové kuželny byla utvořena dvědružstva žen a začala se rozvíjet mládežnická členská základna. V současné době první družstvo mužů startuje v první lize, druhé ve třetí lize a třetí družstvo v krajském přeboru. První družstvo žen startuje v první lize prakticky bez přerušení již od roku 1988 a družstvo dorostenců hrálo ve druhé lize.       
Velkým zlomem - předělem pro kuželkáře Spartaku bylo vybudování šestidráhové kuželny, která se podařila vybudovat díky velkému pochopení výboru TJ Spartaku, městských, okresních a ústředních orgánu a v neposlední řadě n.p. Přerovské strojírny. Výstavba byla zahájena na podzim 1969 a po tříapůlletém úsilí byla 9. května 1973 předána do užívání nejen oddílu ale i široké beřejnosti.    
Vůbec první a nejvýznamnější akcí bylo již 10 dní po otevření kuželny  III. MISTROVSTVÍ  JUNIORU (19 - 25. května 1973) za účasti  reprezentačních družstev juniorů a juniorek z 12 států. Bylo to vůbec první mistrovství Evropy v historii města a jeho pořadatelem byl TJ Spartak Přerov. Na vysoké úrovni III ME juniorů se ze Spartaku podíleli Ing. J. Bartoš předseda TJ, Fr. Pivoda II místopředseda organizačního výboru ME (OV ME), St. Janoušek sekretář OV ME, M. Štafl hospodář OV ME, Vladimír Sedláček st. předseda organizační komise ME a Jiří Vidlička předseda propagační komise ME.
Následovaly další významné sportovní akce - Světový pohár (dříve PMEZ), Evropský pohár (dříve Dunajský pohár). Semifinále Světového poháru (SP 1975), semifinále a finále SP (2003), Evropský pohár (EP 1980), semifinále a finále EP ( 2002). Mezistátní utkání ČSSR - Jugoslavie (1974), ČSSR - NDR (1979), ČSFR - Maďarsko (1992) Česká republika - Slovenská republika (2002), ČR - SR juniorů (2006). V letech 1982 a 2002 Mezinárodní mistrovství Evropy USIC železničářů. Dále se na kuželně Spartaku uskutečnilo 14 mistrovství Československa a České republiky jednotlivců ve všech kategoriích od žactva přes kategorie dorostenecké, juniorské, mužů, žen až po kategorii seniorů. Téměř každý rok se hrál v Přerově některý z turnajů 14 ročníků Poháru mladých nadějí za vysoké účasti. V roce 2005 Vánoční turnaj krajských družstev dorostu. Dále byl Spartak pořadatelem mistrovství ČR nevidomých (2004) a v roce 2007 finále prvního mistrovstí ČR neregistrovaných. Rovněž se v Přerově konala řada kontrolních startů a soustředění reprezentantů ČR v kategorii mužů, žen, juniorek, dorostenců a dorostenek. 
 
Vývoj  soutěží.    
 
Od vzniku organizovaného kuželkářského sportu v roce 1937 byly hrány různé mistrovské discipliny. Z dochovaných materiálů vyplývá, že i v našem okrese se hrály soutěže družstev - pěti až šestičlenná družstva v disciplinách na 100 hodů do plných, 50 a 100 hodů sdružených. Vůbec první mistrovská soutěž byla krátce po ustavení svazové župy již 15. dubna 1941 v moravské dorážkové o jedenácti hráčích.  
Prakticky od roku 1939 a ž dodnes se hrají dlouhodobé soutěže družstev mužů a od roku 1954 i družstev žen. Nejvyšší soutěž mužů - první liga se od roku 1952 hrála na 100 hodů sdružených (hs), od roku 1963 na 200 hs a od roku 2003 dosud se hraje na 120 hs. Dlouhodobá soutěž družstev žen na 100 hs se od roku 1954 hrála pouze do úrovně krajských či oblastních přeborů a vítězové hráli formou turnaje na neutrální kuželně o titul mistr Československa a o medaile na mistrovství republiky. Od roku 1986 se první liga hraje již dlouhodobě (dvoukolově - doma, venku) a od roku 1990 i druhá liga. První i druhá liga se od roku 2003 hraje rovněž na 120 hs.      
Dlouhodobé soutěže družstev v mládežnických kategoriích se rovněž jak u žën hrály pouze do úrovně krajských přeborů a vítězové hráli na mistrovství republiky - dorostenci od roku 1955 a dorostenky od roku 1958. První liga dorostenců a dorostenek se již hraje od počátku 90-tých let. Dorostenci hráli do poloviny sedmdesátých let na 60 hs, poté na 100 hs a nyní se v první lize  hrálo na 120 hs, v nižších soutěžích na 100 hs.Dorostenky do roku 1983 hrály na 60 hs poté rovněž na 100 hs a jak u dorostenců v první lize na 120 hs a v nižších soutěží na 100 hs. Od nové sezony se bude dorostenecká liga hrát v jednotlvích krajích a zřejmně podle Rozpisu krajů na 100 hs a až ve finálové části ve třech kolech na 120 hs. 
Již 14 let se hrají i žákovské soutěže ve dvou věkových kategoriích (10-12 let, 13-14 let) formou turnajů POHÁRU MLADŹCH NADĚJÍ a soutěže jednotlivců od mistrovství okresů přes mistrovství kraje až na mistrovství republiky.
 
Úspěšných 70 let.          
 
D r u ž s t v a :
V průběhu sedmdesátileté historie byla dosažena řada výborných výsledků v organizovaných kuželkářských soutěží nejen v Československu, ale na mezinárodním poli - mistrovství světa, ve Světových a Evropských pohárech.
Vůbec prvního úspěchu v družstvech dosáhlo v letech 1942 a 1943 družstvo  m u ž ů  K.O.Haná (Kupec, Inderka, J. Šimoník, M.Šimoník, Malina, Musílek a Hanzlík), když po titulu krajský přeborník v obou letech vybojovalo v obou letech i titul mistr Moravy v sestavě J. Kupec, Jos. Indrefka, Fr. Malina, Jos. Šimoník, St.Musílek a Ant. Hanzlík. Ve druhé polovině padesátých let muži Spartaku Přerov po čtyřech titulech krajský přeborník a vítězstvím v kvalifikaci postoupili do druhé ligy (1956) a od té doby startují v ligových soutěží. První liga 1958 - 1971 ( J. ševčík, J. Slavík, K. Matlocha, L.Petřivalský, L.Skřivánek, O. Kylhof, Vl. Sedláček st., Fr. Němčák), následovala druhá liga a 1976 až 1981 opět první liga ( J. Ševčík, L. Skřivánek, K. Kopřiva, J. Vidlička, V. Ondryáš, P. Maier, J. Koníř, J. Pěcha, M. Goldemund, Zd. Hýbl, J. Šmíd a J. Hoferek). Dále muži hráli první ligu v sezóně 1995 - 1996 a po sestupu se opět vrátili do první ligy v roce 2002, kde hrají dosud ( R. Goldemund, V. Mazur, P. Maier, Vl. Mánek, D. Matyáš, Vl. Bělíček, K. Ustohal, J. Kudela, J. Staněk, M. Kanda, J. Divila st.). Za celou dobu účasti v první lize bylo nejlepší umístění  čtvrté místo  v sezóně 2008 - 2009. Výborných výsledků dosáhlo družstvo mužů v Poháru ČKA, když v posledních třech ročnícícíh se probojovali do semifinále - 2 krát byli druzí (2008, 2010) a v roce 2009 třetí a v roce 2010 budou startovat v Poháru NBC.    
N e j l e p š í ch  výsledků za ta dlouhá léta byly dosaženy v kategorii  ž e n. Do roku 1973 (r. 1973 sloučení se Spartakem Přerov), prim hrály ženy Lokomotivy Přerov a v následnujících letech již ženy Spartaku Přerov. Ženy Lokomotivy se staly 8 krát mistryněmi Československa v letech 1959 až 1961, 1963, 1964, 1967, 1969, 1970 a dále získaly dvě stříbrné medaile na kterých se podílely V. Šindlerová, L. Krejčířová, L. Jurečková, M. Petřivalská, M. Březinová, L. Široká, R. Antlová, Zd. Řiháčková, M. Zmeškalová a M. Dokoupilová. Ženy Spartaku Přerov vůbec první medaili (bronzovou) vybojovaly v roce 1975 a do roku 1986 než byla vytvořena dlouhodobá soutěž  - první liga, vybojovaly ženy 12 titulů krajský přeborník. Na mistrovství ČSSR a ČSR získaly 24 medailí. Na prvních medailích a mistrovských titulech se podílely H. Konířová, R.Venclíková, D. Sedláčková, B. Petříková, J. Svobodová, J. Horáková. Čtyřikrát se staly mistryněmi Československa a sedmkrát mistryněmi České republiky ( do rozdělení Československa se hrálo mistrovství ČSSR, ČSR a SR). Vroce 1988 postoupily do první ligy, kde hrají bez přerušení dodnes. Za své působení v první lize byly v roce 1994 mistryněmi České republiky, v letech 1993, 1996, 1999, 2002 vybojovaly stříbrné medaile a jednu bronzovou (2006). Třikrát startovaly ve Světovém poháru a v roce 1982 obsadily 3. místo, osmkrát startovaly v Evropském poháru a v roce 1981 vybojovaly výborné 2. místo a dvakrát byly čtvrté - 1999 a naposled v roce 2002 v Přerově v sestavě D. Bernátová, J. Čtvtníčková, H. Goldemundová, M. Janulíková, L. Matyášová, Z. Pěchová, I. Sedláková a J. Vičíková pod vedením trenéra J. Čtvtníčka. V minulé sezóně (2009-2010) hrálo družstvo v základní sestavě K. Fajdeková (vedoucí), M. Sedláčková, K. Strouhalová, G. Novotná, K. Katzerová, J. Holubová a L. Matyášová.Druhé družstvo žen ve druhé lize vybojovalo několik medailových umístění, v roce 2007 sestoupilo do III. ligy. 
M l á d e ž n i c k é   kategorie. Vůbec první družstvo dorostenců vzniklo ve druhé polovině 50tých let v TJ Spartak Meopta Přerov (L. Skřivánek, J. Vidlička, Fr. Křístek, K. Oharek) a po vítězství v krajském přeboru startovali na mistrovství republiky v tehdejším Gottwaldově, kde však na medaile nedosáhli. K rozvoji dorosteneckých kategoriích došlo pochopitelně až po otevření šestidráhové kuželny. První medaile a to hned ty nejvyšší vybojovali dorostenci Spartaku Přerov v roce 1980, když zvítězili v krajském přeboru a stali se mistry ČSR a ČSSR. Na zisku zlatých medailí se podíleli L. Hruška, Vl. Sedláček, J. Pospíšilík a L. Skřivánek. Dorostenky Spartaku Přerov zvítězily 6krát v krajském přeboru, 2krát se staly mistryněmi České republiky a jednou mistryněmi Českoslevenska a jedenkrát vybojovaly bronzovou medaili. Základ družstva tvořilo trio H. Goldemundová - Librontová, I. Sedláková - Vlčková a J. Vičíková - Vidličková. V roce 1997 postoupily dorostenky Spartaku do již vytvořené dlouhodobé soutěže - první ligy, kde bhrály dvě sezóny. Základní osou družstva vyly K. Franková, Z. Pěchová a dále H. Matyášová, Čagánková, Dudová a Petrová. Dorostenci KK Hranice hráli v sezóně 2008 - 2009 druhou ligu a poté z kvalifikace postoupili do první dorostenecké ligy (Bartoš, Pavelka, Vinklar, Frydrych), v které úspěšně startovali v sezóně 2009 - 2010. Jak již bylo zmíněno od nového ročníku se bude hrát dorostenscká liga v rámci kraje a pak následně celostátní semifinálové a finálové turnaje v režii ČKA..  
Soutěže   j e d n o t l i v c ů.
Rovněž výborných výsledků bylo dosaženo v soutěžích jednotlivců. Přehled úspěchů v soutěži jednotlivců začínáme k a t e g o r i i   m u ž ů, protože vůbec první titul mistr Československa byl vybojován zásluhou Květoslava Matlochy na 100 hs již v roce 1955. První titul mistr ČSSR na 200 hs vybojoval v roce 1978 Jiří Ševčík oba Spartak Přerov, který byl i 2krát mistrem ČR (1975, 1978) a dále získal 6 medailí z mistrovství ČSSR a ČSR. V nové disciplině na 120 hs zatím kuželkáři z Přerovského regionu nedosáhli. 
V počtu zisku medailí byla   n e j ú s p ě š n ě j š í   k a t e g o r i e   ž e n. První titul mistryně Československa vybojovala Vlasta Šindlerová (Lokomotiva Přerov) v roce 1962 a další v roce 1964, 1965 a celkem získala 5 medailí z mistrovství ČSSR. Ve druhé polovině sedmdesátých let navázala na Vl. Šindlerovou Hana Konířová, která od svého příchodu z Lokomotivy Kolín vybojovala v dresu Spartaku Přerov 8 medailí na mistrovství ČSSR a ČSR. Třikrát se stal mistryní ČSR ( 1978, 1978 a 1982) a v roce 1978 mistryní ČSSR. V nové disciplině 120 hs byla mistryní České republiky v roce 2004 Hana Goldemundová, stříbrnou medaili z M ČR vybojovala Michaela Sedláčková (2005), která má bronzovou medaili z mistrovství ČR (1993) a  stříbro z mistrovství Moravy. Titul mistryně ČR má Dagmar Mrázková (1994) a v témže roce získala bronzovou medaili z mistrovství Moravy. V roce 2010 na mistrovství České republiky vybojovala bronzovou medaili Kateřina Fajdeková - všechny Spartak Přerov.   
Rovněž vynikajících výsledků bylo dosaženo v   j u n i o r s k é   k a t e g o r i i. Mistryněmi ČSSR se staly P. Vidličková (1986), M. Sedláčková (1989), stříbrné medaili H. Goldemundová - Librontová (1990), Vl. Bělíček (M ČR 2008), bronzové medaile R. Navrátilová - Venclíková a J. Sitta (oba v r. 1989), D. Matyáš (2007) a Vl. Bělíček (2009). Mistryněmi ČSR byly R. Venclíkoá a P. Maier. 
V  d o r o s t e n e c k é   kategorii byla rovněž vybojována řada medailí na mistrovství ČSSR, ČSR a a samostatné ČR. Vůbec první medaili v dorostenecké kategorii z našeho regionu vybojoval J. Hausner (Sigma Hranice nyní KK Hranice) na mistrovství ČSR v roce 1975. Titul mistryně ČSSR získala  I. Sedláková - Vlčková (1987), a stříbro M. Navrátil (1978), mistryní ČSR se v roce 1988 stala H. Librontová, stříbro Antonie Sedláčková (1975, 1976), bronzové medaile Dagmar Sedláčková (1974, 1975), M. Ondryáš (1975) a M. Navrátil  (1978).
V posledních letech byly úspěchy i v kategorii ž a c t v a  v Poháru Mladých nadějí.  V 11.ročníku (2007) obsadil  Petr Pavelka KK Hranice výborné celkové 4. místo, v témže roce Jana Studeníková Spartak Přerov byla ve finále čtvrtá a celkově obsadila 11. příčku a ve 14. ročníku (2010) byla Dominika Vinklarová KK Hranice ve finále druhá a celkově obsadila výborné 6. místo.              
K výše uvedeným byly také ty smutné - bramborové medaile za čtvté místo Vl. Šindlerová, L. Krejčířová, L. Jurečková (všechny Loko. Přerov, dále J. Ševčík, J. Koníř, J. Svobodová, M. Bezdíčková, Vl. Sedláček všichni Spartak Přerov a další.   
 
V reprezentaci Československa a České republiky.
 
V reprezentaci Československa byla v letech 1959 - 1970 Vlasta Šindlerová, která byla v dosavadní 70 leté historii nejúspěšnější z Přerovského regionu. Dvacetkrát reprezentovala, dvakrát se stala mistryní světa v roce 1962 v soutěži jednotivkyň a v roce 1966 v soutěži dvojic, má stříbrné medaile z roku 1968 v soutěži družstev a dvojic, bronzové medaile družstev(1962), čtvrté místo jednotlivkyň na MS 1968 a bronzové medaile z ME dvojic a družstev. Významných úspěchů dosáhla Hana Konířová, která v letech 1964 - 1982 reprezentovala víc jak čtyřicetkrát. V roce 1974 byla mistryní světa v soutěži jednotlivkyň a má stříbrnou medaili družstva (1968) a to bylo ještě členkou Loko. Kolín. V roce 1980 vybojovala stříbro v soutěži dvojic a v roce 1982 stříbrnou medaili v soutěži družstev, kterou si přivezla i Růžena Navrátilová - Venclíková.. Dagmar Mrázková - Sedláčková se v roce 1979 stala mistryní Evropy juniorek a v družstvech získala zlatou medaili. Několik let reprezentovala (12x) jak v kategorii juniorek tak i žen. Zlatou medaili a titul mistryně světa družstev juniorek (2001)má Zuzana Pěchová, která 11x reprezentovala. Hana Goldemundová reprezentovala 30krát, získala stříbrnou medaili na mistrovství světa družstev juniorek a roce 1966 reprezentovala na MS družstev - 7. místo. Na témže mistrovství světa v družstvu startovala i Michaela Sedláčková, která má z dostupných pramenů (z přerováků) asi nejvíce reprezentačních startů za Československo a Českou republiku - 46. Jedenáct let reprezentoval Československo Jiří Ševčík, který má 38 reprezentačních startů. V roce 1976 stertoval za družstvo Evropy v Německu. Na mistrovství světa 1976 obsadil nejméně populární čtvrté místo (kdyby se uděloval titul samostatně za dorážku, tak byl mistrem světa) a dále startoval na MS v Bukurešti a na ME v Maďarsku 1964 kde byl devátý. Na mistrovství světa juniorů (1989) byl Josef Sitta ve dvojicích čvrtý a v jednotlivcích šestý. V roce 2008 startovali na mistrovství světa juniorů Vlastimil Bělíček (24 reprezentačních startů) a David Matyáš (20krát) - šesté místo v soutěži družstev. Na mistrovství světa juniorů a juniorek (2010) startovala Kristýna Strouhalová (4krát) v soutěži družstev - ČR 4. místo a Vlastimil Bělíček - družstvo 7. místo. Roman Goldemund (14krát) startoval na MS 2004 kde byl docílen český rekord 3700 (v roce 2006 překonala rekord Moravská Slavia Brno 3738) Držitelem Českého rekordu je Jiří Staněk (40krát) výkonem 687 bodů, kterého dosáhl 20.1.2007 v Přerově. Hana Goldemundová byla držitelkou českého rekordu na 2 x 120 hs s 1156 body z roku 2004, který v roce 2009 překonala  Barbarová s 1242 body Spartak Kutná Hora. H.Goldemundová vyrovnala český rekord na 100 hs (524) a byla první, která překonala hranici 600 bodů na 120 hs. Dvakrát oblékl reprezentační dres Jiří Kudela a jedenkrát Kateřina Fajdeková.  
 
Kuželkářský sport má na Přerovsku dlouholetou tradici a jeho skromní a poctiví vyznavači dosáhli řady již zmíněných jak úspěchů jak na poli sportovním tak i  v organizování významných sportovních akcí.V anketách o nejlepší sportovce okresu se již mnohokrát objevili. Svépomocně vybudovali, zrekonstruovali kuželny v Přerově, Hranicích a v Lipníku n/B. Za dosažené výsledky jim patří poděkování a uznání. 

Zpracoval Jiří Vidlička

Všechna práva vyhrazena mně a všem které mám rád. A že jich zas až tolik není.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode