Přerovská kuželna oslavila ČTYřicetileté výročí

Kuželkáři Spartaku Přerov si v roce 2013 připoměli již 40. výročí zprovoznění šestidráhové kuželny s automatickými stavěči kuželek, tehdy ještě s asfaltovým povrchem. Před čtyřiceti lety to byla teprve druhá šestidráha v bývalém Československu - první byla
v Bratislavě vybudovaná pro mistrovství světa v roce 1962.
  

Autor:Jiří Vidlička

Díky velkému pochopení výboru TJ Spartaku Přerov, zejména hlavnímu iniciátorovi Fr. Pivodovi, městských, okresních a ústředních orgánů a národnímu podniku Přerovské strojírny se začala kuželna budovat na podzim roku 1969 přípravou staveniště a vykopáním základů. Po tří a půlletém úsilí 9. května 1973 byla kuželna předána do užívání nejen oddílu, ale
i široké veřejnosti. Celkové náklady na vybudování byly va výši 3 493 000,- Kč vč. automatických stavěčů zn. Schmidt za 875 765,- Kč.
   Na výstavbě bylo odpracováno víc jak padesát tisíc brigádnických hodin a pod vedením Vl. Sedláčka st. se na výstavbě nejvíce podíleli Antonín Sedláček, Oldřich Kylhof, Miroslav Schmidt, Josef Rýček, Rudolf Kavalír, Jaroslav Blaťák st. Jiří Vidlička, Vilém Ondryáš, Ladislav Skřivánek, Ladislav Petřivalský, Jiří Ševčík, Štěpán Převrátil, Zdeněk Jurečka a ti také všichni obdrželi Čestné uznání a odznak Budovatel města Přerova.     
   Za 40 let došlo k řadě úprav a rekonstrukcí. P r v n í  zásadní rekonstrukce byla provedena
v roce 1980 likvidací asfaltových povrchů drah a položen byl nový, saduritový povrch zelené barvy a současně s tím byl zrekonstruován i vlastní hrací prostor - rozběžiště - pro hráče. Ve druhé polovině devadesátých let minulého století bylo obestavěno vstupní schodiště
z restaurační části ke drahám a šatnám a celého zázemí sportovní části. Rovněž byla provedena generální oprava více jak dvacet starých automatických stavěčů kuželek. Po povodních v roce 1997 byla provedena náročná provizorní oprava saduritových drah, rozběžišť a vše co bylo při povodni zničeno. D r u h á   zásadní rekonstrukce byla provedena v roce 1999 likvidací saduritových drah a instalovali se nové segmenty - skládané deskové dráhy, včetně bočních žlábků na chybné hody. T ř e t í   zásadní rekonstrukce byla realizovaná v roce 2001 instalací nových automatických stavěčů kuželek zn. FUNK včetně tiskáren (tzv. sámošek) a v roce 2006 se začalo hrát s novým typem kuželek, s tzv. baculkami. Na počátku nového století byla provedena zcela zásadní rekonstrukce sociálního zařízení pro závodníky
a v dalších letech úpravy šaten, výměna oken aj. Na všech těchto akcích se samozřejmě mimo odborných firem podíleli i členové oddílu, kteří  za těch 40 let si v letních přestávkách
v soutěžích odpracovali další tisíce brigádnických hodin na menší opravy.
 
   Za uplynulých 40 let se na provozu kuželny vystřídalo šest správců kuželny - Štěpán Převrátil (1973 - 1979), Vilém Ondryáš (1980 - 1986). René Fridrich (8/1986 - 4/1987), Josef Novák (1987 - 1991) a na počátku 90 let Zdeněk Opravil, kterého na podzim roku 1999 vystřídal Roman Goldemund, který kuželně šéfuje dodnes. Zajímavostí je, že shodou okolností se i v čele oddílu vystřídalo šest předsedů oddílu - Rudolf Kavalír, Vladimír Sedláček st., IIng. Jiří Koníř, Josef Šmíd, Jiří Vidlička a od roku 1999 doposud je předsedou Ing. Vladimír Sedláček ml.  
   Kuželkářský oddíl měl zastoupení i ve vyšších tělovýchovných orgánech. V TJ Spartak Přerov Václav Kosmák (1972 - 1989), v 70 letech Vladimír Raček, v 90
letech Jiří Vidlička a  Ing. Vladimír Sedláček, který je v současné době místopředsedou výkonného výboru TJ. V krajském kuželkářském svazu pracovali Vladímir Raček dlouholetý předseda, dále Antonín Sedláček, Karel Kopřiva a v plénu Jiří Vidlička. V nejvyšším celostátním kuželkářském orgánu pracovali Antonín Sedláček, a v novém tisíciletí Lenka Matyášová, Růžena Navrátilová a v současné době Ing. Jana Holubová.   
 
   Za ta dlouhá léta byla na kuželně řada sportovních akcí včetně mezinárodních - mistrovství Evropy, Světový a Evropský pohár, mezistátní utkání, mistrovství Československa, později České republiky a mistrovství kraje jednotlivců ve všech kategoriích a vlastní mistrovské soutěže družstev od okresního přeboru až po první ligu.
   Vůbec první a nejvýznamnější akcí bylo již deset dní po otevření kuželny třetí mistrovství Evropy juniorů (19-25. května 1973) za účasti reprezentačních celků juniorů a juniorek
z dvanácti zemí. Bylo to vůbec první mistrovství Evropy v historii města a jeho pořadatelem byl TJ Spartak Přerov. Na vysoké organizační úrovni ME se z TJ Spartak Přerov obětavě podíleli Ing. Jaroslav Bartoš ( předseda TJ ), František Pivoda ( druhý předseda OV), Stanislav Janoušek (sekretář OV), Milan Štafl (hospodář OV), Vladimír Sedláček st.(předseda organizační komise) a Jiří Vidlička (předseda propagační komise).
   Následovaly další významné sportovní akce Světový pohár (dříve PMEZ), Evropský pohár (dříve Dunajský pohár), semifinále Světového poháru 1975, finále Světového poháru 1976, semifinále a finále Světového poháru 2003, Evropský pohár 1980, semifinále a finále Evropského finále 2002. Dále mezistátní utkání ČSSR -Jugoslávie (1974), ČSSR - NDR (1979), ČSFR - Maďarsko (1990), Česká republika - Slovenská republika (2002) a mezistátní utkání juniorů ČR - SR (2006).
   
V letech 1982 a 2002  mistrovství Evropy USIC železničářů. Dále se na kuželně Spartaku uskutečnilo 15 mistrovství Československa a České republiky jednotlivců ve všech kategoriích od žactva přes dorostenecké a juniorské kategorie až po kategorii mužů a žen
a v roce 2011 finále Poháru ČKA (České kuželkářské asociace). Téměř každý rok se hrál
v Přerově jeden z turnajů 17. ročníků Poháru mladých nadějí za účasti téměř devadesáti chlapců a děvčat. V roce 2005 Vánoční turnaj krajských družstev dorostu a rovněž se
v Přerově konala řada kontrolních startů a soustředění reprezentantů České republiky mužů, žen, juniorů, juniorek, dorostenců a dorostenek.
   V roce 2004 byl Spartak pořadatelem mistrovství republiky nevidomých a v roce 2007
a 2011 se v Přerově hrálo finále mistrovství republiky neregistrovaných.
Agilní kuželkáři zorganizovali i mimořádné akce v rámci některých výročí nejen oddílu, ale
i okresu. V roce 1981 u příležitosti čtyřicet let kuželkářského sportu v okrese utkání mužů
a žen Spartaku Přerov s reprezentanty ČSSR, v roce 1993 (dvacet let kuželny) utkání mužů
a žen Spartaku s mistrem ČR Zbrojovkou Vsetín, v letech 2003 (třicet let kuželny) a 2008
(35 let kuželny) utkání mužů a žen Spartaku Přerov s reprezentačním výběrem České republiky a Bennewitz (Německo). V Přerově se uskutečnila i řada turnajů např. o Pohár Přerovského povstání, téměř 20 ročníků Memoriál Rostislava Maiera dvojic, několik turnajů O Pohár VHJ ČKD Praha a finále a semifinále odborářských krajských a celostátních turnajů a několik desetiletí se hraje Přerovská liga neregistrovaných dříve odborářská liga. V letošním roce na přelomu srpna a září bude sehrán již šestý ročník turnaje tříčlenných družstev na  180 hodů sdružených jak registrovaných tak i neregistrovaných.
 
    Vybudování kuželny bylo významným mezníkem v činnosti oddílu.
 Ve Spartaku vzniklo vůbec první družstvo dorostenců a dorostenek. Prakticky do roku 1973 měl oddíl jen mužskou základnu s třemi až čtyřmi družstvy, které hrály na dvoudráhové kuželně
v restauraci u Skoupilů tzv. u mrtvoly. V roce 1973 až sloučením s Lokomotivou Přerov bylo v oddíle družstvo žen, ale již následující rok měl oddíl již dvě družstva žen.  
    V m l á d e ž n i c k ý ch kategoriích první medaile a to hned tu nejvyšší vybojovali dorostenci Spartaku Přerov v roce 1980, když zvítězili v krajském přeboru, stali se mistry ČSR a ČSSR (tehdy se ještě nehrála dlouhodobá soutěž). Tituly vybojovali v sestavě Ladislav Hruška, Jiří Pospíšilík, Vladimír Sedláček a Ladislav Skřivánek.
Dorostenky Spartaku Přerov šestkrát zvítězily v krajském přeboru, dvakrát se staly mistryněmi ČSR, jednou mistryněmi ČSSR a jedenkrát vybojovaly bronzové medaile.
Základ družstva tvořilo trio Hana Goldemundová - Librontová, Ivana Sedláková - Vlčková
a Jarmila Vičíková - Vidličková. V roce 1997 postoupily dorostenky do již vytvořené
dlouhodobé soutěže - první dorostenecké ligy, kde hrály dvě sezony. Základní osou družstva bylo duo Kateřina Franková a Zuzana Machalová - Pěchová a dále H. Matyášová, Čagánková, Dudová
a Petrová. V současné době hraje družstvo dorostenců v první lize.
   Družstvo ž e n  Spartaku Přerov vůbec první medaili - bronzovou - vybojovaly již v roce 1975. Do roku 1986, než byla vytvořena dlouhodobá soutěž - první liga, byly ženy 12x krajským přeborníkem
a tím vždy měly zajištěnu účast na mistrovství ČSR event. ČSSR. Na mistrovství ČSSR
a ČSR získalo celkem 24 medailí. První mistrovské body vybojovaly H. Konířová,
R. Navrátilová - Venclíková, D. Mrázková - Sedláčková, B. Petříková, J. Čtvrtníčková
-Svobodová J. Horáková. Družstvo žen se staly čtyřikrát mistryněmi Československa
a sedmkrát mistryněmi České republiky (do rozdělení Československa se hrálo mistrovství ČSSR, ČSR a SR).
  V roce 1988 postoupily ženy již do dlouhodobé soutěže - první ligy. Za celou dobu svého nepřetržitého působení v první lize byly jedenkrát mistři republiky (1994), vybojovaly šest stříbrných medailí (1993, 1996, 1999, 2002, 2011, 2012) a dvě bronzové medaile (2006
a 2013).
Třikrát startovaly ve Světovém poháru - v roce 1982 byly třetí, desetkrát startovaly
v Evropském poháru. V roce 1981 vybojovaly stříbrné medaile, dvakrát byly ve finále kde obsadily čtvrtou příčku, dvakrát zůstaly před branami finále na páté ( 2012) a šesté pozici (2011). Naposled byly ve finále v Přerově 2002 v sestavě D. Bernátová, J. Čtvrtníčková, H. Goldemundová, M. Janulíková, L. Matyášová, Z. Pěchová, I. Sedláková
a J. Vičíková pod vedením trenéra J. Čtvrtníčka.
Výrazných úspěchů bylo opět dosaženo až v posledních třech letech - v první lize dvě stříbrné medaile ( 2011, 2012), jedna bronzová (2013), páté ( 2012) a šesté místo (2011) v Evropském poháru a dvě stříbrné medaile (2012,2013) v Poháru ČKA. Významných úspěchů docílila děvčata Spartaku v sestavě - Kateřina Fajdeková, Gabriela Helisová, Jana Holubová, Martina Janyšková, Kamila Katzerová, Kristýna Strouhalová a Michaela Sedláčková. Rezervní tým žen ve druhé lize vybojoval několik medailových umístění, v roce 2007 sestoupil do třetí ligy a v závěru prvního desetiletí nového století ukončily pro pracovní zaneprázdnění a ze zdravotních důvodů svou činnost.   
   První družstvo m u ž ů  Spartaku Přerov v době zahájení provozu kuželny (1973) hrálo druhou nejvyšší soutěž - Českou národní ligu a v roce 1976, navázali muži Spartaku na třináctiletou éru prvoligové účasti a postoupili opět do první ligy, kde hráli do roku 1981
v sestavě J. Ševčík, L. Skřivánek, K. Kopřiva, V. Ondryáš, J. Vidlička, J. Koníř, J. Pěcha,
M. Goldemund, Z. Hýbl. P. Maier, J. Šmíd a J. Hoferek. Dále hráli muži první ligu jednu sezonu 1995-1996 a po sestupu do druhé ligy opět postoupili do první ligy až v roce 2002, kde hrají doposud. Za téměř třicet let účasti v první lize se přerovskému družstvu nepodařilo vybojovat medaili. V minulosti to bylo několik pátých míst ale nejblíže k medailím bylo
v roce 2009 a v roce 2012, kdy družstvo bylo čtvrté, což je doposud nejlepší umístění v celé historii. K významným úspěchům patří dvě stříbrné medaile (2008, 2010) a jedna bronzová medaile (2009) v Poháru ČKA. Od postupu do první ligy v roce 2002 se v družstvu vystřídalo 26 hráčů, z toho ale 12 odehrálo jen 1 až 8 utkání. V základní sestavě byly za těch jedenáct sezon R. Goldemund, V. Mazur, J. Kudela, Vl. Mánek, D. Matyáš, M. Kanda,
P. Maier, Vl. Bělíček, J. Divila st. J. Pleban, K. Ustohal, J. Staněk, V. Venclík J. Hendrych.
V současné době má oddíl tři družstva mužů jedno v první lize ( v uplynulé sezoně 8. místo ),  ve třetí lize ( 2. místo ) a v krajském přeboru ( 2. místo ).
 
Nesmíme však zapomenout na záslužnou práci trenérů, kterých se vystřídala celá řada
- L. Petřivalský, Vl. Sedláček st. a ml., Vl.Šindlerová, H. Konířová,  R. Maier, T. Lindner,
V. Ondryáš, R. Navrátil, M. Navrátil, J. Kryl, D. Mrázková, L. Matyášová, J. Vičíková,
J. Čtvrtníček, J. Pěcha, A. Mikl, D. Bernátová, manželé Hájkovi a St. Beňa.
V oddíle je v současné době sedm aktivních rozhodčích - mezinárodní rozhodčí J. Holubová, první třídy J. Vidlička, R. Navrátilová, J. Divila st., Vl. Sedláček, druhé třídy J. Kryl,
R. Goldemund.    
 
   Výborných výsledků bylo dosaženo i  v  soutěžích   j e d n o t l i v c ů.
   V kategorii mužů byl nejúspěšnější J. Ševčík, který byl jednou mistrem ČSSR (1978) a má stříbro z M ČSSR (1967), dvakrát mistrem ČSR (1975, 1978) a dvě stříbrné medaile z M ČSR (1976, 1977) všechny medaile byly na 200 hodů sdružených. Bronzovou medaili již na 120 hs vybojoval v roce 2012 na mistrovství ČR senior V. Venclík.
   V kategorii žen byla nejúspěšnější H. Konířová, která v dresu Spartaku Přerov byla jednou mistryní ČSSR (1978) a z M ČSSR má ještě bronzovou medaili (1980), třikrát vybojovala zlatou medaili na mistrovství ČSR (1978, 1979, 1982) a jednu stříbrnou  (1980). Titul mistryně republiky rovněž  vybojovala D. Mrázková (1994), která má ještě bronzovou medaili z mistrovství Moravy (1994) vše ještě na 100 hs. V disciplíně na 120 hs vybojovala titul mistryně ČR  M. Sedláčková (2011), která vybojovala ještě stříbro na M ČR (2005), bronzovou medaili na  M ČR (1993) a stříbrnou medaili na mistrovství Moravy (1993). Další titul mistryně ČR patří H. Goldemundové z roku 2004.  
Na mistrovství ČR v roce 2012 vybojovala K. Fajdeková stříbrnou medaili na 120 hs
a bronzovou medaili v kombinaci a v roce 2010 vybojovaly bronzovou medaili.  
   Rovněž výborných výsledků bylo dosaženo v juniorské kategorii. Mistryní republiky se staly P.Vidličková (1986), M.Sedláčková (1989),stříbrné medaile H.Goldemundová
- Librontová (1990), V. Bělíček (2008), K. Katzerová (2012) a bronzové medaile
R. Navrátilová - Venclíková a J. Sitta ( oba 1989), D. Matyáš (2007). Titul mistryně ČSR
vybojovaly R. Venclíková (1981), J. Čtvrtníčková (1982), M. Sedláčková (1989) a bronzové medaile na mistrovství ČSR si vybojovali P. Vidličková a P. Maier.
   Dorostenky a dorostenci na mistrovství republiky, M ČSSR a na mistrovství ČSR (obě mistrovství se hrála do roku 1993) získali řadu medailí, bohužel téměř všechny ještě
v minulém století. Titul mistryně ČSSR vybojovala I. Sedláková -Vlčková (1987) a v roce 2008 byla mistryní republiky K. Katzerová, na M ČSSR získal stříbrnou medaili M. Navrátil (1978). Titul mistryně ČSR vybojovala H. Librontová ) 1988), stříbro A. Sedláčková (1975, 1976) a bronzové medaile D. Sedláčková (1974, 1975), M. Ondryáš (1975) a M. Navrátil (1978).     
   V kategorii žactva byla úspěšná J. Studeníková, která v 11. ročníku (2007) v Poháru mladých nadějí se probojovala do finále, kde byla čtvrtá a celkově jedenáctá. V posledních letech dosahoval velmi slušných výsledků St. Beňa.   
 
Spartakovci byli i reprezentaci.
Hana Konířová reprezentovala víc jak čtyřicetkrát v letech 1964 - 1982. V roce 1974 byla mistryní světa, získala stříbrné medaile v soutěži družstev (1968, 1982) a má bronzovou medaili z mistrovství světa dvojic (1980). Dagmar Mrázková - Sedláčková byla mistryní Evropy juniorek a zlatou medaili ze soutěže družstev (1979), několik let reprezentovala jak v kategorii juniorek, tak v kategorii žen. Zuzana Machalová - Pěchová má zlatou medaili a titul mistryně světa družstev juniorek (2001).
Růžena Navrátilová - Venclíková má stříbrnou medaili z mistrovství světa družstev žen (1982). Hana Goldemundová - Librontová má stříbrnou medaili z mistrovství světa juniorek (1993).
Jiří Ševčík reprezentoval Československo 11 let, sehrál 38 mezistátních utkání a v roce 1976 startoval za družstva Evropy v Německu. Na mistrovství světa v roce 1976
ve Vídni obsadil výborné čtvrté místo, startoval na MS v Bukurešti (1966) a na ME
v Maďarsku (1964 - 9. místo). Josef Sitta na mistrovství juniorů (1989)  byl ve dvojicích čtvrtý a v jednotlivcích šestý. V roce 2008 startovali na MS juniorů Vlastimil Bělíček a Dalibor Matyáš (6. místo  v soutěži družstev).
V posledních letech byli nebo jsou v reprezentaci R. Goldemund, Z. Pěchová, M. Sedláčková, K. Fajdeková a H. Goldemundová, která byla v letech 2004-2009 držitelkou českého rekordu na 2x120 hs, do toho ještě vyrovnala český rekord na 100 hs (524) a byla prakticky první žena, která v ligové soutěži překonala hranici 600 bodů na 120 hs. R. Goldemund byl spoludržitelem Českého rekordu družstev (3700 bodů) z MS 2004, který však již překonala česká reprezentace v roce 2009 s 3860 body.  
Držitelem českého rekordu na 120 hs je Jiří  S t a n ě k, výkonem 687 bodů, kterého dosáhl 20.1. 2007 v Přerově.       
 
Kuželkářský sport má v Přerově dlouholetou tradici a jeho skromní a poctiví vyznavači dosáhli řady již zmíněných úspěchů jak na poli sportovním, v brigádnické práci tak i v organizování významných akcí, která byla celá řada.